Putování po stopách Ludvíka II. Bavorského

První cesta nás zavedla do jihobavorského přístavu Prien, odkud jsme se plavili parníkem po jezeře Chiemsee (2. největší jezero v Německu zvané „Bavorské moře“) až na ostrov Herreninsel. Zde jsme navštívili nádherný zámek Ludvíka II. Bavorského nazývaný Herrenchiemsee. Užívali jsme si krásnou atmosféru i dech beroucí květinový park s fontánami. Inspirací pro stavbu se stal zámek Versailles francouzského krále Ludvíka XIV. Žáci si prohlédli okázalé interiéry zámku i přilehlé muzeum, kde se mohli seznámit i s jeho dalšími zámky – s pohádkovým Neuschwansteinem a Linderhofem. Dozvěděli jsme se mnoho zajímavého o jeho rodině, mládí  i  vládě v Bavorsku.

Přenocovali jsme ve městě Ulmu v mládežnické ubytovně. Po snídani jsme vyrazili  prozkoumat krásné město. Obdivovali jsme nejvýznamnější dominantu města chrám Münster s nejvyšší kostelní věží na světě (161,53 m). Zaujala nás i historická budova radnice s malovanou renesanční fasádou. Líbila se nám také rybářská čtvrť s malebnými zákoutími a hrázděnými domky, kterou protéká říčka Blau. Zdejší zajímavostí a kuriozitou zapsanou v Guinessově knize rekordů je šikmý dům „Schiefes Haus“, který  se naklání nad hladinu říčky a nyní slouží jako hotel.

Zbytek krásného letního dne jsme strávili v zábavním parku Legoland v bavorském Günzburgu. Děti si užily nejrůznější atrakce, vodní, pozemní i ty vzdušné. Prohlédly si zmenšeniny významných staveb nejen německých, ale také světových postavených z kostiček lega. Byla to prostě paráda.

Plni zážitků jsme se vraceli domů. Nasáli jsme místní atmosféru, užili jsme si nádherné výhledy na Alpy, obdivovali krásnou přírodu i zajímavé stavby. Seznámili jsme se s historií, kulturou i místní kuchyní. Zkrátka Bavorsko všemi smysly. Nabyté znalosti jsme při zpáteční cestě ověřili ve vědomostním kvízu. Nejlépe si vedla Linda Kůrková, druhou příčku ovládl František Sklář a třetí byl Petr Klimeš. Všichni ze 7. A. Všichni si odnesli suvenýr, který by měl připomínat naše putování.

Chtěla bych poděkovat Mgr. Kateřině Brabcové a Mgr. Janě Dalíkové za vydatnou pomoc a jejich příspěvky.

Zapsala Hana Šimková